Jízda ve zvláštních případech
(1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Při jízdě podél nástupního nebo ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Podél tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou "Objíždění tramvaje" povolena jízda vlevo.
(2) Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás zvýšený nad nebo snížený pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak oddělený například obrubníkem se smí přejíždět jen příčně, a to na místě k tomu přizpůsobeném. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidič ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj.
(1) Je-li vyznacen jizdni pruh dopravni znackou "Vyhrazeny jizdni pruh" (dale jen "vyhrazeny jizdni pruh") pro urcity druh vozidel, plati pro ridice ostatnich vozidel obdobne § 13 odst. 2, a je-li vyhrazeny jizdni pruh vyznacen na tramvajovem pasu, tez § 21 odst. 7. Jizdni pruh nelze vyhradit pro motocykly.
(2) Prejizdi-li ridic vozidla, pro ktere je vyhrazen jizdni pruh, z vyhrazeneho jizdniho pruhu do prilehleho jizdniho pruhu, ridic vozidla jedouci v tomto pruhu mu to musi umoznit snizenim rychlosti jizdy, popripade i zastavenim vozidla. Ridic vozidla ve vyhrazenem jizdnim pruhu je povinen davat znameni o zmene smeru jizdy a nesmi ohrozit ridice ostatnich vozidel.
(3) Jede-li vozidlo, pro ktere je vyhrazen jizdni pruh, ve vyhrazenem jizdnim pruhu nebo tramvaj jinou rychlosti nez ostatni vozidla jedouci stejnym smerem, nejde o vzajemne predjizdeni.
(4) Je-li provoz ve vyhrazenem jizdnim pruhu vyznacenem na tramvajovem pasu rizen svetelnymi signaly pro tramvaje, ridi se ridic vozidla jedouci v tomto jizdnim pruhu temito svetelnymi signaly.
(5) Je-li vyznacen jizdni pruh vodorovnymi dopravnimi znackami jako jizdni pruh pro cyklisty, pouziji se pro cyklisty a ridice jinych vozidel odstavce 1 az 3 obdobne. Na jizdni pruh pro cyklisty smi ridic jineho vozidla vjet v podelnem smeru rovnez tehdy, neni-li prilehly jizdni pruh pro toto vozidlo dostatecne siroky. Pri vjizdeni na jizdni pruh pro cyklisty nesmi ridic ohrozit cyklistu jedouciho v tomto pruhu.
(1) Za vozidlem hromadne dopravy osob, ktere zastavilo v obci v zastavce bez nastupniho ostruvku nebo bez nastupiste na zvysenem tramvajovem pasu, musi ridic jineho vozidla zastavit vozidlo; je-li v zastavce vice vozidel hromadne dopravy osob, musi zastavit za druhym z nich. V jizde smi pokracovat teprve tehdy, neohrozi-li jiz cestujici, kteri nastupuji nebo vystupuji. To neplati, zastavi-li autobus nebo trolejbus u okraje vozovky.
(2) Za autobusem s oznacenim "Oznaceni autobusu prepravujiciho deti", ktery zastavil v oznacene zastavce, musi ridic jineho vozidla zastavit vozidlo. Pokracovat v jizde muze az po odjezdu autobusu ze zastavky. Ridici protijedoucich vozidel musi prihlednout k moznosti vbehnuti deti do vozovky a jizdu prizpusobit tak, aby deti nebyly ohrozeny.
Objíždění
Ridic, ktery pri objizdeni vozidla, jez zastavilo nebo stoji, nebo pri objizdeni prekazky provozu na pozemnich komunikacich anebo chodce vybocuje ze smeru sve jizdy, nesmi ohrozit ani omezit protijedouci ridice a ohrozit ostatni ucastniky provozu na pozemnich komunikacich. Pritom musi davat znameni o zmene smeru jizdy.
Predjizdeni
(1) Predjizdi se vlevo. Vpravo se predjizdi vozidlo, ktere meni smer jizdy vlevo a neni-li jiz pochybnosti o dalsim smeru jeho jizdy. Pri jizde v pripojovacim nebo odbocovacim pruhu se smi vpravo predjizdet tez vozidlo jedouci v prubeznem pruhu. Odbocovaci pruh je pridatny jizdni pruh urceny pro odbocovani (vyrazovani) vozidel z prubezneho jizdniho pruhu.
(2) Ridic, ktery pri predjizdeni vybocuje ze smeru sve jizdy, musi davat znameni o zmene smeru jizdy a nesmi ohrozit ridice jedouci za nim. Ridic musi dat znameni o zmene smeru jizdy pri predjizdeni cyklisty.
(3) Ridic, ktery se po predjeti zarazuje pred vozidlo, ktere predjel, musi davat znameni o zmene smeru jizdy a nesmi ohrozit ani omezit ridice vozidla, ktere predjel.
(4) Ridic predjizdeneho vozidla nesmi zvysovat rychlost jizdy ani jinak branit predjizdeni.
(5) Ridic nesmi predjizdet
a) nema-li pred sebe rozhled na takovou vzdalenost, ktera je nutna k bezpecnemu predjeti,
b) jestlize by se nemohl bezpecne zaradit pred vozidlo nebo vozidla, ktera hodla predjet,
c) jestlize by ohrozil nebo omezil protijedouci ridice nebo ohrozil jine ucastniky provozu na pozemnich komunikacich,
d) na prechodu pro chodce nebo na prejezdu pro cyklisty a bezprostredne pred nimi,
e) dava-li ridic vpredu jedouciho vozidla znameni o zmene smeru jizdy vlevo a neni-li mozne predjeti vpravo podle odstavce 1 nebo predjeti v dalsim volnem jizdnim pruhu vyznacenem na vozovce v tomtez smeru jizdy,
f) na krizovatce a v tesne blizkosti pred ni; tento zakaz neplati
1. jde-li o predjizdeni vpravo podle odstavce 1,
2. jde-li o predjizdeni jizdnich kol, mopedu a motocyklu bez postranniho voziku,
3. na hlavni pozemni komunikaci,
4. na krizovatce s rizenym provozem.
g) na zeleznicnim prejezdu a v tesne blizkosti pred nim.
(6) Pri predjizdeni cyklisty je ridic motoroveho vozidla povinen dodrzet bezpecny bocni odstup. Bezpecnym bocnim odstupem pri predjizdeni cyklisty se rozumi vzdalenost mezi nejblizsimi okraji motoroveho vozidla, pripojneho vozidla nebo nakladu a jizdniho kola, privesneho voziku nebo cyklisty nejmene 1,5 m. V miste s nejvyssi dovolenou rychlosti neprevysujici 30 km.h-1 je vzdalenost bezpecneho bocniho odstupu pri predjizdeni cyklisty podle vety druhe nejmene 1 m.
Rychlost jizdy
(1) Rychlost jizdy musi ridic prizpusobit zejmena svym schopnostem, vlastnostem vozidla a nakladu, predpokladanemu stavebnimu a dopravne technickemu stavu pozemni komunikace, jeji kategorii a tride, povetrnostnim podminkam a jinym okolnostem, ktere je mozno predvidat; smi jet jen takovou rychlosti, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdalenost, na kterou ma rozhled.
(2) Ridic nesmi
a) snizit nahle rychlost jizdy nebo nahle zastavit, pokud to nevyzaduje bezpecnost provozu na pozemnich komunikacich,
b) omezovat plynulost provozu na pozemnich komunikacich, zejmena bezduvodne pomalou jizdou a pomalym predjizdenim.
(3) Ridic motoroveho vozidla o maximalni pripustne hmotnosti neprevysujici 3 500 kg, vozidla zakladni slozky integrovaneho zachranneho systemu a autobusu smi jet mimo obec rychlosti nejvyse 90 km.h-1; na silnici pro motorova vozidla rychlosti nejvyse 110 km.h-1 a na dalnici rychlosti nejvyse 130 km.h-1. Ridic jineho motoroveho vozidla smi jet rychlosti nejvyse 80 km.h-1.
(4) V obci smi jet ridic rychlosti nejvyse 50 km.h-1, a jde-li o dalnici nebo silnici pro motorova vozidla, nejvyse 80 km.h-1.
(5) Ridic nesmi prekrocit konstrukcni rychlost vozidla,2 a jde-li o jizdni soupravu, konstrukcni rychlost zadneho z vozidel soupravy.
(6) Mistni upravou provozu na pozemnich komunikacich podle § 61 odst. 2 lze nejvyssi dovolenou rychlost podle odstavcu 3 a 4 snizit. Jde-li o dalnici nebo silnici pro motorova vozidla bez smerove oddelenych jizdnich pasu, snizi se nejvyssi dovolena rychlost na nejvyse 90 km.h-1.
(7) Mistni upravou provozu na pozemnich komunikacich podle § 61 odst. 2 lze nejvyssi dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvysit, maximalne vsak o 30 km.h-1. Na silnici pro motorova vozidla se smerove oddelenymi jizdnimi pasy nebo na dalnici lze zvysit i nejvyssi dovolenou rychlost podle odstavce 3, maximalne vsak o 20 km.h-1.
(8) Pri pouziti snehovych retezu na vozidle smi jet ridic rychlosti nejvyse 50 km.h-1.
(9) Nejvyssi dovolena rychlost podle odstavcu 3, 4 a 8 a nejvyssi dovolena rychlost stanovena mistni nebo prechodnou upravou provozu na pozemnich komunikacich neplati pro ridice vozidel zpravodajskych sluzeb15, Generalni inspekce bezpecnostnich sboru45 a stanovenych organizacnich casti Hasicskeho zachranneho sboru Ceske republiky a utvaru policie a Vojenske policie a organizacnich utvaru organu celni spravy, je-li to nezbytne nutne k plneni ukolu stanovenych zvlastnim pravnim predpisem16, je vsak povinen dbat potrebne opatrnosti, aby neohrozil bezpecnost silnicniho provozu na pozemnich komunikacich. Organizacni casti Hasicskeho zachranneho sboru Ceske republiky a utvary policie stanovi ministr vnitra. Utvary Vojenske policie stanovi ministr obrany. Organizacni utvary organu celni spravy stanovi ministr financi.
Vzdalenost mezi vozidly
(1) Ridic vozidla jedouci za jinym vozidlem musi ponechat za nim bezpecnou vzdalenost, aby mohl zastavit vozidlo v pripade nahleho snizeni rychlosti nebo nahleho zastaveni vozidla, ktere jede pred nim.
(2) Ridic motoroveho vozidla o maximalni pripustne hmotnosti prevysujici 3 500 kg, jizdni soupravy, jejiz celkova delka presahuje 10 m, a zvlastniho vozidla2 musi mimo obec zachovavat za vozidlem jedoucim pred nim takovou vzdalenost, aby se predjizdejici vozidlo mohlo pred nej bezpecne zaradit; to neplati, pripravuje-li se k predjizdeni, pri predjizdeni a pri soubezne jizde.
(3) Ridic, ktery nehodla nebo nemuze projet podel tramvaje vpravo, musi za ni jet v takove vzdalenosti, aby umoznil projeti podel tramvaje ostatnim ridicum.
Vyhybani
Ridici protijedoucich vozidel se vyhybaji vpravo, vcas a v dostatecne mire. Nemohou-li se bezpecne vyhnout, musi dat prednost v jizde ten, na jehoz strane jizdy je prekazka nebo zuzena vozovka. Musi-li jeden z nich couvat, ucini tak ten, pro nehoz je to snazsi nebo mene nebezpecne. Neni-li mozno se vyhnout protijedouci tramvaji vpravo, vyhyba se ji vlevo.
Odbocovani
(1) Pri odbocovani na krizovatce nebo na misto lezici mimo pozemni komunikaci musi ridic davat znameni o zmene smeru jizdy; pri odbocovani nesmi ohrozit ridice jedouci za nim a musi dbat zvysene opatrnosti.
(2) Vyzaduji-li to okolnosti, napriklad pri preprave dlouheho nakladu, musi ridic zajistit bezpecne odboceni pomoci zpusobile a nalezite poucene osoby.
(3) Pred odbocovanim vpravo se musi ridic zaradit co nejblize k pravemu okraji vozovky; musi-li pritom s ohledem na rozmery vozidla nebo nakladu vybocit ze smeru sve jizdy vlevo, dava vzdy jen znameni o zmene smeru jizdy vpravo. Pred odbocovanim vlevo se musi zaradit co nejdale vlevo v casti vozovky urcene pro jeho smer jizdy s ohledem na rozmery vozidla nebo nakladu a sirku vozovky. Odbocuji-li ridici protijedoucich vozidel vlevo, vyhybaji se vlevo.
(4) Ridic, ktery pri odbocovani opousti prubezny pruh, musi co nejdrive vjet na odbocovaci pruh, je-li vyznacen.
(5) Ridic odbocujici vlevo musi dat prednost v jizde protijedoucim motorovym i nemotorovym vozidlum, jezdcum na zvireti, protijdoucim organizovanym utvarum chodcu a pruvodcum hnanych zvirat se zviraty, tramvajim jedoucim v obou smerech a vozidlum jedoucim ve vyhrazenem jizdnim pruhu, pro nez je tento jizdni pruh vyhrazen, a cyklistum jedoucim v jizdnim pruhu pro cyklisty.
(6) Ridic odbocujici vpravo musi dat prednost v jizde vozidlum jedoucim ve vyhrazenem jizdnim pruhu, pro nez je tento jizdni pruh vyhrazen, a cyklistum jedoucim v jizdnim pruhu pro cyklisty. Tam, kde je povolena jizda podel tramvaje vlevo, musi dat prednost v jizde i tramvaji.
(7) Tramvaj, ktera pri odbocovani nebo jine zmene smeru jizdy krizuje smer jizdy vozidla jedouciho po jeji prave nebo leve strane a dava znameni o zmene smeru jizdy, ma prednost v jizde.
Jizda krizovatkou
(1) Ridic prijizdejici na krizovatku po vedlejsi pozemni komunikaci oznacene dopravni znackou "Dej prednost v jizde!" nebo "Stuj, dej prednost v jizde!" musi dat prednost v jizde vozidlum nebo jezdcum na zviratech prijizdejicim po hlavni pozemni komunikaci nebo organizovane skupine chodcu nebo pruvodcum hnanych zvirat se zviraty prichazejicim po hlavni pozemni komunikaci.
(2) Nevyplyva-li prednost v jizde z ustanoveni odstavce 1, musi dat ridic prednost v jizde vozidlum nebo jezdcum na zviratech prijizdejicim zprava nebo organizovane skupine chodcu nebo pruvodcum hnanych zvirat se zviraty prichazejicim zprava.
(3) Ridic nesmi vjet do krizovatky, nedovoluje-li mu situace pokracovat v jizde v krizovatce a za krizovatkou, takze by byl nucen zastavit vozidlo v krizovatce. To neplati, pokud ridic zastavuje vozidlo v krizovatce za ucelem plneni povinnosti podle § 5 odst. 1 pism. h) nebo pri odboceni vlevo podle § 21 odst. 5.
(4) Na prikaz dopravni znacky "Stuj, dej prednost v jizde!" musi ridic zastavit vozidlo na takovem miste, odkud ma do krizovatky nalezity rozhled.
(5) Ridic vjizdejici na kruhovy objezd oznaceny dopravnimi znackami "Kruhovy objezd" spolecne se znackou "Dej prednost v jizde!" nebo "Kruhovy objezd" spolecne se znackou "Stuj, dej prednost v jizde" musi dat prednost v jizde vozidlum a jezdcum na zviratech jedoucim po kruhovem objezdu a organizovanemu utvaru chodcu a pruvodci vedenych a hnanych zvirat se zviraty jdoucimi po kruhovem objezdu.
Vjizdeni na pozemni komunikaci
(1) Pri vjizdeni z mista leziciho mimo pozemni komunikaci na pozemni komunikaci musi dat ridic prednost v jizde vozidlum nebo jezdcum na zviratech jedoucim po pozemni komunikaci nebo organizovanemu utvaru chodcu nebo pruvodcum hnanych zvirat se zviraty jdoucim po pozemni komunikaci. To plati i pri vjizdeni z ucelove pozemni komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytne, pesi nebo cyklisticke zony na jinou pozemni komunikaci.
(2) Vyzaduji-li to okolnosti, zejmena nedostatecny rozhled, musi ridic zajistit bezpecne vjeti na pozemni komunikaci pomoci zpusobile a nalezite poucene osoby.
(3) Vozidla vjizdejici na pozemni komunikaci musi byt predem ocistena tak, aby neznecistovala pozemni komunikaci.
Otaceni a couvani
(1) Pri otaceni plati obdobne ustanoveni o odbocovani (§ 21) a pri otaceni na krizovatce tez ustanoveni o jizde krizovatkou (§ 22).
(2) Pri couvani ridic nesmi ohrozit ostatni ucastniky provozu na pozemnich komunikacich.
(3) Vyzaduji-li to okolnosti, zejmena nedostatecny rozhled, musi ridic zajistit bezpecne otaceni nebo couvani pomoci zpusobile a nalezite poucene osoby.
(4) Ridic nesmi otacet a couvat
a) na neprehlednych nebo jinak nebezpecnych mistech, napriklad v neprehledne zatacce a v jeji tesne blizkosti, pred neprehlednym vrcholem stoupani pozemni komunikace, na nem a za nim,
b) na krizovatce s rizenym provozem a v jeji tesne blizkosti,
c) na prechodu pro chodce,
d) na prejezdu pro cyklisty,
e) na zeleznicnim prejezdu a v jeho tesne blizkosti,
f) v tunelu a v jeho tesne blizkosti,
g) na pozemni komunikaci s jednosmernym provozem; smi vsak couvat, jestlize je to nezbytne nutne, napriklad k zajeti do rady stojicich vozidel nebo vyjeti z ni.